Od SOA k organizaci orientované na služby (SOE)

Martin Lukáč | 15.01.2012 | Ostatní, Podniková infrastruktura | Žádné komentáře

Řada velkých organizací v soukromém i veřejném sektoru zápasí s narůstající složitostí propojení svých informačních systémů. Důsledkem je, že příliš velká část rozpočtu na informační systémy je určená jen na údržbu existujících systémů, postavených na nevyhovující architektuře, což výrazně zmenšuje prostor pro investice do inovací a rozvoje organizace.

Existuje ovšem řada nástrojů na dosažení vyšší úrovně adaptability, flexibility a vzájemnou propojitelnost systémů. Už nejméně dekádu jsou dostupné technologie webových služeb (Web Services), Enterprise Service Bus (ESB) a podobně. Další úspěšný nástroj je procesní jazyk Business Process Execution Language (BPEL), který posunul možnost návrhu služeb blíže k uživateli a poskytl možnost standardizace procesů. Všechny tyto nástroje se využívají v praxi s větším či menším úspěchem na zajištění architektury orientované na služby – tzv. SOA, kterou v současnosti prosazují ve svých produktech všichni významní dodavatelé technologií.

Cesta k organizaci orientované na služby

Rozvoj využívání internetu a webu v informačních systémech organizací se stále více přibližuje k využívání služeb nejen v rámci architektury organizace, ale i navenek vůči koncovému zákazníkovi. Toto je základní krok posunu od architektury orientované na služby (SOA) k dosáhnutí fungování celé organizace orientované na služby – takzvané Service Oriented Enterprise (SOE). Příkladem fungování organizace orientované na služby jsou třeba nízkonákladové aerolinie, které začaly využívat automatizovanou tvorbu cen, vytvořenou na základě reálné nabídky a poptávky zákazníků. Zvyšováním poptávky a přibližováním termínu odletu se cena letenky mění dynamicky směrem vzhůru. Ale pokud nejsou všechny letenky vyprodané několik dní před odletem, nastane prudké snížení cen, tedy výprodej letenek. Celý proces od objednání, cenotvorby, adaptace na reálné tržní podmínky až po návaznost na další interní procesy může být plně založený na využití služeb.

Tento model fungování zabezpečuje rychlost a flexibilitu a je založený na dynamické tvorbě ceny, která automaticky přenáší potřeby zákazníka do interních procesů organizace. Tento model fungování je viditelný oběma stranám – prodávajícímu i kupujícímu, jejichž rozhodnutí jsou ovlivňována vzájemnou interakcí. Všechny informace jsou dostupné prostřednictvím internetu, což zvyšuje zákazníkovi možnost výběru, rychlost, flexibilitu a spokojenost. Při klasickém modelu poskytovaly specializované aplikace jen dílčí automatizaci manuálních procesů bez integrace procesu jako celku. Původní přístup omezoval zákazníkovi výběr, způsoboval různé komplikace a také frustraci.

Přizpůsobením automatizovaných procesů na tržní podmínky pomocí SOA a zavedením modelu servisně orientované organizace (SOE) se společnost dokáže hbitě adaptovat na podmínky prostředí a tím například rapidně expandovat, respektive zvyšovat svůj podíl na trhu.

Model SOE poskytuje organizaci možnost rychlé reakce na tržní změny agilním přizpůsobením procesů a IT systémů. Model organizace orientované na služby se od tradičního obchodního modelu liší tím, že formování procesů je iniciované zvenčí organizace směrem dovnitř.

Přínos SOE je hlavně v následujících oblastech:
- zaměření na zkušenosti a zpětnou vazbu zákazníka,
- agilní dodávka očekávaných výstupů, tj. systém musí být navržený nejen efektivně, ale i flexibilně,
- optimalizace tvorby hodnoty – zajištění přínosu optimální hodnoty všech komponent v organizaci.

Přístup k architektuře

Zavedení procesu správy architektury do organizace je klíčový krok, který pomůže společnosti v přechodu na SOE. V závislosti na sledování cílů organizace je možné aplikovat více způsobů zavedení architektury. Z pohledu celkové architektury organizace jsou relevantní dva přístupy, a to podniková architektura (Enterprise Architecture) a architektura orientovaná na služby (SOA). Tyto dva přístupy jsou komplementární a mají stejné cíle z pohledu komponent a služeb, tj. zejména redukovat složitost, identifikovat vazby a závislosti, zabezpečit opětovné použití prvků či služeb a tím snížit náklady na provoz a údržbu systémů. Rozdíl architektur je hlavně v různém pohledu na organizaci. Pokud se podniková architektura zaobírá celkovým pohledem na organizaci, jejím rozdělením do ucelených prvků a sladěním byznysu a IT, pak SOA se zaměřuje na návrh, realizaci a správu funkcí organizace z pohledu poskytování služeb.

Podniková architektura vytvoří otevřenější systém, který je charakterizovaný využitím společných údajů, procesů, procesně orientovaným přístupem a managementem procesů. Podniková architektura vytváří flexibilitu, připravenost systému na reakci, podpoaruje inkrementální a evoluční změnu, minimalizuje celkové náklady na vlastnictví (TCO) a maximalizuje rychlost procesů a přenosu informací. Při zavádění podnikové architektury se využívají zejména rámce TOGAF od Open Group, Integrated Architecture Framework (IAF) od Capgemini a další.

Přístup architektury orientované na služby už úspěšně využívá řada organizací. Důležité je však SOA nejen nasadit, ale tento způsob aplikovat i na celou organizaci s cílem jejího fungování s orientací na služby (SOE).

Kritické faktory úspěchu zavedení SOE

Nedostatečné sledování venkovních vlivů může být příčinou opožděné odpovědi na neustále se měnící situaci na trhu. Přechod organizace na SOE je potřeba správně nakonfigurovat, naplánovat a řídit s intenzivní spoluúčastí manažerů firmy. Celá snaha o zavedení změn fungováni organizace jako organizace orientované na služby bude ve schopnosti školit, motivovat a odměňovat pracovníky s cílem proaktivního způsobu podpory změn. Zavedení fungování společnosti orientované na služby není krátkodobý proces, ale použitím správných metodologií a rámců jako TOGAF či IAF je možné získat zajímavé výsledky jak v krátkodobém, tak i v dlouhodobém horizontu. K nevyhnutelným krokům vedoucím ke zlepšení fungování IT a procesů patří nejen zavedení SOA do infrastruktury a IT oddělení společnosti. Změnu je nutné rozšířit i do způsobu poskytování co největšího počtu činností v podniku se záměrem dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti a minimalizovat náklady na zlepšení procesů a rozvoj technologie organizace.

Autor pracuje jako Senior Consultant ve společnosti Capgemini.

Zdroj: Infoware.sk

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


tři + čtyři =

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Copyright © ICT manažer | ISSN 1805-5486 | SEO optimalizace a přizpůsobení SEO-care.cz