Jsou pevné linky ve firmách přežitkem?

Dalibor Premus | 30.01.2013 | Analýzy, Internet a služby | Žádné komentáře

Firmy i spotřebitelé u nás v minulé dekádě masivně nahrazovali pevné linky mobilními telefony. Tento trend, který je patrný téměř na celém světě, byl u nás mnohem razantnější oproti jiným vyspělým zemím, které navíc měly historicky vyšší základ v počtu fixních telefonů.

Česká republika se tak v poměru počtu pevných linek k populaci dostala mezi země s nejnižší mírou penetrace pevných linek v Evropě. Počet pevných linek v Německu na jednoho obyvatele je například stále ještě třikrát vyšší než v České republice. V Evropě mají u tohoto parametru nižší penetraci již jen Albánie, Slovensko a Makedonie.

Proč v ČR klesal počet pevných linek více než jinde?

Úbytek pevných linek byl do značné míry způsoben obchodní politikou dominantního operátora, které zdatně sekundovala pasivita Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Český Telekom/TO2 reagoval na nástup mobilních telefonů a souvisejícím poklesem počtu linek a provozu (tedy i výnosů) tím, že se snažil zvyšovat regulovanou cenu paušálu za provoz pevné linky. Toto řešení se opakovaně podařilo obhájit a nepochybně vždy zlepšilo ekonomické výsledky dominantního operátora na několik následujících kvartálů. Z dlouhodobého horizontu, ale výhodnost držení pevné linky klesala a spotřebitelé i firmy stále častěji přecházeli k mobilům.

Dalším hřebíkem do rakve pro pevné linky byla rovněž regulovaná výše propojovacího poplatku. Dnes je výše propojovacího poplatku na 41 haléřích za minutu, přesto je ale stále násobně vyšší oproti situaci na západoevropských trzích, kde se pohybuje mezi 0,06 až 0,13 Kč za minutu (Francie, Holandsko, Portugalsko, Velká Británie, Švédsko,…). Propojovací poplatek ale byl až do roku 2001 na 8 korunách za minutu. Poté postupně klesal, ale do roku 2006 byl nad 3 Kč za minutu a až do roku 2010 byl stále nad 2 korunami za minutu.

Poplatek byl vždy asymetrický, tedy volání z pevné na mobil bylo dražší než volání z mobilu na pevnou linku. Už od roku 2000 bylo v ČR více mobilů oproti pevným linkám. Fixní operátoři museli přenést náklady na propojovací poplatky na své zákazníky. Nabídky na čistě mobilní volání zejména na korporátním trhu mohly tedy být výrazně výhodnější než volání z pevné linky. Firmy tedy mohly dokonce ušetřit na tom, že daly zaměstnancům mobilní telefony a pevné linky zrušily.

Takto nastavená pravidla a ceny formovaly chování a postoje českých spotřebitelů dlouhou dobu. Ačkoliv ceny a marže mobilních operátorů u nás zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě, většina zákazníků vnímá pevnou linku jako ještě méně výhodnou variantu. Tento postoj je do té míry etablovaný v rámci uvažování české populace, že i zástupci firemních zákazníků často až iracionálně odmítají jakoukoliv debatu o možnostech zavedení moderních fixních hlasových služeb a mohou se tak například připravit o možnost dosažení úspor nebo o konkurenční výhodu.

Co může pevná linka nabídnout?

Cenová nevýhodnost volání z pevné linky je nyní díky razantnějšímu postupu ČTÚ pravděpodobně věcí minulosti. Přinejmenším progresivní alternativní operátoři dokáží nabídnout podobně výhodné tarify za volání jako mobilní operátoři. Navíc volání v rámci firmy je u moderních VOIP služeb založených na SIP protokolu prakticky vždy bez dodatečných poplatků. Pokud zákazník využívá fixního volání od stejného operátora, od nějž má i datovou konektivitu, tak je možné postavit služby s plnou garancí a náklady na připojení k hlasové ústředně jsou z větší části sdíleny v rámci nákladů za datové připojení.

U volání z pevné linky bývá i lepší možnost kontroly a výrazně menší pravděpodobnost jejího zneužívání pro soukromé hovory. Pro volání do zahraničí bývají nabídky fixních operátorů řádově lepší oproti operátorům mobilním. Největší výhodou oproti mobilním telefonům je ale možnost využívat pokročilých funkcí. I v rámci standardizovaných nabídek lze ale využívat i velké množství pokročilých funkcionalit, které lze nakonfigurovat velmi snadno.

Například služba VOIP od Dial Telecomu nabízí již v základní variantě pro funkce pobočkové ústředny volání v rámci firmy zdarma pomocí zkráceného 3místného čísla, automatická spojovatelka – uvítací hláška a IVR funkcionalita, přesměrování, přepojení hovoru, malá konference pro 3 účastníky, skupinové vyzvánění – možnost paralelního sekvenčního i náhodného vyzvánění, převzetí volání ve skupině, parkování/vyzvednutí hovoru, návrat k poslednímu volání, restrikce volání, čekání volání, identifikace volajícího, identifikace volajícího pro čekající volání, přidržení hovoru, konzultace, zvuková a vizuální identifikace příchozí zprávy, vícenásobná volání, melodie v přidržení.

Pokud má zákazník zájem využívat služby hlasových schránek, tak služba dokáže nabídnout hlasovou schránku s možností zasílání vzkazů do elektronické pošty, na vybraném čísle je možné i přijímat faxy, které se také přeposílají do vybrané emailové schránky.

Pro firmu mohou být významné i administrační funkce, které umožní v reálném čase sledovat a vyhodnocovat volání lidí ve firmě přes webové rozhraní. V rámci webového prohlížeče je dále možné nastavovat peněžní limity pro jednotlivé telefonní stanice a prohlížet výpisy uskutečněných odchozích volání včetně cen u jednotlivých účastníků i souhrnně za celou firmu. Data jsou při tom k dispozici v reálném čase hned po skončení hovoru. Okamžitě je možné měnit parametry telefonních služeb – například přesměrování čísel.

Budoucnost a perspektivy pevné linky

Pevná linka určitě nezanikne. Například call centra budou vždy potřebovat pokročilé telefonní funkce a doplňkové aplikace s možností vyhodnocování práce operátorů. Změna obecného postoje českých firem k fixnímu volání je ale velmi nejistá, protože je třeba překonat minimálně dekádu zkušeností, kdy regulatorní prostředí znevýhodňovalo pevné linky oproti mobilům. Telekomunikační firmy už na hlasových službách asi nikdy nedokáží získat zpět výnosy, které zákazníci provolávali v devadesátých letech a v první dekádě nového tisíciletí. Nicméně pokud se zákazníci budou chovat racionálně, tak by se měl otočit současný trend a přinejmenším u firem by měl objem provolaných minut opět růst.

Autor je vedoucím oddělení product managementu ve společnosti Dial Telecom.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


šest + tři =

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Copyright © ICT manažer | ISSN 1805-5486 | SEO optimalizace a přizpůsobení SEO-care.cz