3D tisk v praxi: Co lze vytisknout trojrozměrně?

Albert Ryba | 27.11.2013 | Hardware, Ostatní | Žádné komentáře

V poslední době se v médiích kolem 3D tisku a potažmo 3D tiskáren vyrojila mračna různých více či méně realistických zpráv a úvah. Některé dospívají až k senzačním závěrům, že trojrozměrné tiskárny umožní vytisknout prakticky vše. Projděme si v této souvislosti hlavní mýty o 3D tisku, okomentované a uvedené na pravou míru českým odborníkem na 3D tiskárny, Markem Zlochem ze společnosti 3Dfactories.

Mýtus první: Na 3D tiskárnách bude brzy možné tisknout jídlo, což vyřeší problém hladovění ve třetím světě
Informace o 3D tisku jídla se rozšířila v polovině letošního roku především díky americké vesmírné agentuře NASA. Ta dala zelenou výzkumnému programu, který má umožnit tisk jídla ve vesmíru. Představa, že si astronauti ve vesmíru vytisknou například pizzu, je sice lákavá, ale nepřesná. Program NASA je totiž založen na replikování vlastností jídla. Jde tedy o to umožnit 3D tiskárnám tisk z takových materiálů, které budou obsahovat dostatek kalorií a organických molekul co možná nejpodobnějších těm v klasickém jídle.

„Podle vyjádření expertů by tak cartridge pro tisk jídla obsahovaly například prášek z hmyzu, řas či mléka. Každá cartridge by odpovídala nějaké chuti a zároveň by byla nutričně vyvážená. Z takové hmoty by se opravdu daly tisknout napodobeniny jídel, třeba ve tvaru kuřecích stehen,“ vysvětluje Marek Zloch. Projekt tiskárny na jídlo je však stále ve fázi vývoje. Nadšené hlasy o tom, že by se díky 3D tisku dal vyřešit světový hlad, tedy nejsou absolutně na místě. Důležitým parametrem je totiž i cena zařízení. V prostředí vesmíru by 3D tiskárna na jídlo patrně našla vzhledem ke specifickým podmínkám uplatnění, ale k utišení světového hladu existují rozumnější a pečlivěji propracované projekty.

Fakt: 3D tisk se již v potravinářství používá, ovšem jen pro speciální techniky
Zajímavostí je, že již nyní se 3D tisk v potravinářství používá. Běžně je možné tisknout například z čokolády. Ta se působením tepla v tryskách tiskáren roztaví a chlazením opět tuhne, čímž je ideálním materiálem pro tisk 3D modelů. Čokoládové modely mohli letos ochutnat i návštěvníci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, kde byl čokoládový 3D tisk jednou z hlavních atrakcí. V USA tiskne dvojice architektů ze San Franciska 3D objekty pro změnu z cukru. Cukrové designérské kousky tisknou na běžné 3D tiskárně s upraveným nastavením a k tvrzení cukru používají alkohol. V Barceloně naopak vzniká projekt, jehož cílem je tisknout jídla z těsta, pasty nebo z tuhnoucích tekutin. Právě tyto konzistence jsou ideální náplní pro potravinové cartridge tiskáren a dají se z nich teoreticky připravit i komplikovanější, zato pravá jídla.

Mýtus druhý: Na 3D tiskárnách již brzy půjdou vytisknout lidské orgány
Velmi často zmiňovaným přínosem 3D tiskáren je jejich využití v medicíně. Rozruch vyvolávají hlavně zprávy o tisku lidských orgánů. Pravdou však je, že reálné využití 3D tiskárny pro transplantace je zatím daleko. „3D tiskárny dnes velmi dobře umí vytvořit neživou kostru nebo výplň, která dokáže nahradit některé lidské části jako například kosti nebo chrupavky. 3D výtisky tak již nyní naleznou využití při léčení komplikovaných zlomenin nebo deformací pevných tkání,“ upozorňuje Marek Zloch. Jako příklad uvádí Zloch kauzu ročního chlapce, kterému tým doktorů z Michiganské univerzity zachránil život pomocí speciální průduškové dlahy. Dlaha byla vytištěna ze speciálního plastu přímo na míru nemocnému chlapci tak, aby mu pomohla rozšířit průdušky a poskytla jim oporu v růstu. Podle plánu se má dlaha navíc po 3 letech v organismu sama rozložit. V tomto případě se použití 3D materiálů v medicíně soustředilo na oporu poškozených tkání, tedy na kopírování tvaru orgánů, nikoliv jejich funkce.

Fakt: 3D tiskárny zatím umí replikovat tvar, ale nikoliv funkce orgánů
V případě 3D tisku orgánů je potřeba kopírovat nejen jejich tvar, ale i funkci. V současné době se proto uvažuje o možnosti 3D tisku z lidských buněk, tedy z živého materiálu. První pokusy o 3D tisk z živých lidských buněk nedávno úspěšně proběhly v Číně, lékařům se tam podařilo vytisknout zmenšeninu ledvin. Vytištěné buňky přitom metabolizovaly a normálně fungovaly, navíc byla jejich životnost udávána na několik týdnů. Vědcům se tedy nakopírovat tvar orgánu a funkci buněk podařilo, nicméně cesta k vytvoření plnohodnotných orgánů použitelných při transplantacích je zatím daleká. Tisk nových orgánů na 3D tiskárnách tak prozatím stále zůstává spíše fikcí. Nutno však přiznat, že i onen tisk z živých buněk byl ještě před pár lety nereálnou fantazií. Výzkum tedy pokračuje.

Mýtus třetí: Zbraně z 3D tiskáren ohrozí bezpečnost světa
Pozdvižení kolem 3D tiskáren nedávno vyvolala také informace, že se na internetu objevily volně dostupné modely zbraní určené pro 3D tisk. Několik lidí dokonce takovou zbraň opravdu vytisklo. Získat zbraň se najednou zdálo velmi jednoduché, zvlášť když je 3D tisk dostupný skoro každému. V médiích se okamžitě objevily spekulace o možném využití těchto zbraní teroristy nebo jinými zločinci. Řada lidí získala z informace nepříjemný pocit ohrožení světa.

Fakt: Funkční zbraň seženete i bez 3D tiskárny, a to levněji
Podle Marka Zlocha není strach, že by plastové zbraně z 3D tiskáren zaplavily a ohrozily svět, na místě. „Na internetu dnes kolují tisíce návodů na výrobu spolehlivějších a levnějších zbraní než těch vyrobených na 3D tiskárnách. Na 3D tiskárně se sice opravdu dají vyrobit součásti zbraní, nicméně aby se jednalo o opravdu funkční zbraň, musel by si zájemce pořídit kovovou hlaveň a další součástky,“ dodává autor 3D tiskáren. Byť se před dvěma týdny na internetu objevila zpráva o 3D tisku zbraní z oceli, masové využití této technologie není pravděpodobné. Tisk z oceli totiž proběhl pomocí metody selektivního laserového spékání, což je vysoce pokročilý a nákladný technologický postup, který je amatérům naprosto nedostupný.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


dva + = deset

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Copyright © ICT manažer | ISSN 1805-5486 | SEO optimalizace a přizpůsobení SEO-care.cz