Zkušenosti s open source pomáhají při hledání práce

Albert Ryba | 12.02.2014 | Analýzy, Software | Žádné komentáře

Podle personalistů může být zkušenost z oblasti open source projektů pro uchazeče o zaměstnání v IT v současnosti velkou výhodou, které zvyšuje jejich šance na přijetí oproti ostatním zájemcům.

Jim Zemlin, který je ředitelem The Linux Foundation, je přesvědčen že komunitní model vývoje open source projektů se za posledních pět let stal dominantám způsobem vývoje softwaru a také řešení založená na open source modelu hrají stále větší roli. Zmiňme například Android, Hadoop či NoSQL, které se již dostaly do všeobecného povědomí. To souvisí i se změnou požadavků firem a jejich personalisté proto preferují vývojáře, kteří mají s open source projekty zkušenosti.

Zkušenost s open source se neztratí

Pro personalisty jsou navíc open source komunity velmi dobrým zdrojem, kde hledat kandidáty pro nové vývojářské pozice a mohou si u programátorů podle projektů, na kterých se podíleli, udělat dobrou představu o jejich zkušenostech.

Samozřejmě že existuje řada firem, které open source projekty nezajímají, ale podle odborníků na lidské zdroje je určitě tato zkušenost stále větší a větší výhodou. Respektive pokud jí uchazeč o práci má a zaměstnavatel ji neocení, nic tím neztratí. Pokud jí ale nemá a je pro zaměstnavatele důležitá, pak se takový vývojář zbytečně připravuje o příležitost.

John Nagro, ředitel HubSpotu v Cambridge, k tomu dodává, že čím více může uchazeč o zaměstnání udělat pro to, aby prokázal svoje schopnosti, pracovní morálku a ovládané typy technologií se kterými má zkušenosti, tím lépe jej může personalista ve firmě posoudit a udělat si o něm představu. S tím se shoduje i David Gruber, viceprezident společnosti Black Duck Software, podle nějž obvykle open source vývojáři oplývají určitou všestranností, univerzálností nadhledem a schopností spolupráce, což jsou dovednosti, kterých si firmy obvykle hodně cenní.

Komunita jako líheň potenciálních talentů

Gruber dodává, že řada firem je v současnosti již značně závislá na open source projektech a potřebují proto zaměstnance, kteří budou spojeni s open source komunitou a dokáží s ní spolupracovat při reportingu či opravách chyb a nebo i při zavádění nových funkcionalit do softwaru.

Open source komunity pak mohou sloužit také k získání cenných znalostí od jiných členů a ke snadnému proniknutí do oblastí, o které se vývojář zajímá, ale pro komerční firmy v nich nemá zatím dostatek zkušeností. Lze je tedy brát i za způsob, jak získat kvalitní odbornou praxi. Samozřejmě je potřeba tomu věnovat svůj volný čas a nějakou vlastní iniciativu, ale i to je pro personalisty obvykle znamením aktivity a cílevědomosti – což jsou rysy, které jsou hodnoceny kladně.

Pokud potenciální vývojář nemá vůbec žádné zkušenosti s open source a hledá způsob jak začít, dobrým startem je spolupráce při hledání a opravách chyb v softwaru a také komunikace na komunitních fórech, kde získá potřebné kontakty. To ale personalistům obvykle nestačí a je potřeba udělat další krok a to začít se následně podílet na vývoji kódu, rozvíjet jej a celkově zlepšovat zvolený open source softwarový produkt. Nagro říká, že jde o smysluplný a elegantní způsob, jak se naučit novým věcem a není proto překvapen, že je o spolupráci na open source projektech velký zájem.

Samozřejmě že ne všichni přispěvovatelé jsou stejně aktivní a Gruber říká, že zhruba z 50 členů komunity jich třetina opraví jednu chybu a tím jejich aktivity končí. Ale najdou se i takoví, kteří jsou dlouhodobě aktivní a jejich práce je za nimi dobře vidět. Právě ti jsou pro personalisty ideálními kandidáty, zvláště pokud přispívají do více open source projektů a alespoň v jednom z nich jsou vysoce angažovaní.

Komunita nabízí rozvoj po všech stránkách

Již bylo zmíněno, že komunitní vývoj je o spolupráci, takže vývojáři zde rozvíjí i svoje „soft skills“, které jsou také firmami ceněny. Firmy chtějí zaměstnance, kteří spolu dokáží efektivně spolupracovat, sdílet svoje projekty a dávat zpětnou vazbu kolegům, což je pro úspěch klíčový postup. S tím souhlasí i Zemlin, podle nějž je schopnost spolupráce stále žádanější dovednosti a programátoři „solitéři“ už nejsou obvykle vítaní. Ať je jejich portfolio projektů sebelepší.

Graham však upozorňuje na riziko, které je spojené s tím, že firma přijme open source vývojáře na projekty s uzavřeným kódem. Protože tato práce obnáší určité změny a ne každý vývojář je ochotný ji přijmout, protože pak pociťuje značná omezení a dokonce i ztrátu svobody. Je potřeba v takovém případě nepodcenit uvedení takového programátor do širšího kontextu, ukázat mu myšlenku stojící za uzavřeným projektem a ne ho jen posadit k počítači s tím, co by měl udělat.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


čtyři − = jedna

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Copyright © ICT manažer | ISSN 1805-5486 | SEO optimalizace a přizpůsobení SEO-care.cz