Jak se mění podoba práce manažerů ve 21. století?

Jiří Plátek | 31.03.2014 | Analýzy, Ostatní | Žádné komentáře

Idea, že moderní technologie, které používáme, ovlivňují způsob našeho myšlení, se objevila již v roce 1882, kdy se německý filozof Friedrich Nietzsche stal jedním z prvních majitelů nejnovějšího vynálezu – tzv. psací koule, předchůdkyně psacího stroje. Dnešní realita této ideji dává za pravdu.

Současní myslitelé zabývající se moderními technologie­mi potvrzují, že je naše myšlení novými technologiemi výrazně ovlivňováno. Je potřeba si uvědomit, že technologický pokrok nelze zastavit. Byla by chyba přehlédnout výhody, které moderní technologie přinášejí, a to překvapivě i pokud jde o naše kreativní myšlení.

Buď vypadneme ze hry, anebo se naučíme s technologiemi efektivně spolupracovat. Pod „spoluprací“ si však nepředstavujme spuštění počítače, práci s Wordem či vyhledávání na internetu. V dnešním digitálním století jde o spolupráci, jež je založená na našem rozlišení situací, kdy nám moderní technologie pomáhají dosáhnout lepších výsledků. Kouzlo kreativní spolupráce  spočívá v tom, že všechny členy týmu zapojíme a zaujmeme rovnoměrně odkudkoliv a kdykoliv a využijeme v maximální míře jejich individuálního potenciálu a výkonu.

Lidstvo počátkem 21. století vstoupilo do éry kreativity – tedy do doby konceptuální, a tím se vše kolem nás začalo rychle měnit. Poptávka po nových konceptech, výrobcích a službách zvyšuje nároky na kreativitu lidí. Podle experta na kreativní ekonomiku profesora Richarda Floridy je kreativita největší konkurenční výhodou dneška.

Nová podoba práce manažerů

Rozdíl mezi manažerem a kreativním manažerem je, že kreativní manažer musí věci dělat jinak a musí ne­ustále vymýšlet změny a přicházet s novými inovacemi. Oproti tomu ostatní manažeři pracují tak, aby se neodchylovali od pracovního postupu a dosahovali maximální přesnosti, která se od nich standardně očekává.

Kreativní manažeři jsou ve své práci mnohem svobodnější a při realizaci pracovního zadání se těší velké míře autonomie a flexibility. Jak se lidstvo posunuje více a více do doby koncepční, kreativních manažerů je potřeba stále více a více. Bohužel kreativních manažerů na trhu práce mnoho není. A zde je prostor pro otázku. Proč tomu tak je, kde je příčina? Problém je v pracovním přístupu nás všech. Moderní technologie, které podporují kreativní myšlení, se stále přizpůsobují koncepční době, ale současný firemní management se moderním technologiím brání.

Možná proto je podle Garyho Hamela, autora bestselleru Na čem dnes záleží, nutné znovu objevit tzv. management 2.0. Aktuální situace je paradoxní, protože pro dnešní firemní prostředí je bezpodmínečně nutný rychlý rozvoj zaměstnanců a celková globální konkurenceschopnost. A právě tyto aspekty významně ovlivňují nasazené a efektivně využívané moderní technologie.

Možná lze namítat, že moderní komunikační technologie nejsou ani špatné, ani dobré, ale takové, jak s nimi daný uživatel naloží. Dějiny technologií však ukazují, že natolik snadné to není. Samotná technologie je určena pro konkrétní formu sdělení a forma sdělení určuje způsoby našeho myšlení.

Zatímco obsah je pomíjivý a nahodilý, forma sdělení má dostatek času právě proto, že působí nepozorovaně. Technologie nám totiž prostřednictvím vlastní disciplinovanosti mohou nabídnout nové formy kreativního myšlení.

Kreativní myšlení lze využít i při vzdálené komunikaci mezi jednotlivými manažery. Díky interaktivním technologiím lze do sdílených digitálních dokumentů, např. do PowerPointu, Wordu, Excelu či elektronického flipchartu, doplňovat smysluplné vizuální informace v podobě textu, symbolu, grafu, myšlenkových map nebo jednoduchých schémat. Vizuální informace se stávají součástí jmenovaných dokumentů a lze se k nim kdykoli vrátit.

Historie výzkumu kreativity

Mezi nejstarší výzkumy patří tzv. mystická kreativita. Kreativita je spojována s tajemnými mystickými silami, které umožňují hledání nových myšlenek. Např. Platón se domníval, že básník píše to, co mu diktuje Múza. Další pohled se nazývá pragmatický. Na prvním místě je samotný rozvoj tvořivosti a až poté se zaměřujeme na samotné porozumění kreativitě. Tento přístup zpopularizoval v podnikové sféře Edward de Bono. Jiný přístup, tzv. psychometrický, je zaměřený na poznávání a měření kreativity jednotlivce. Posledním přístupem ke kreativnímu myšlení je tzv. kognitivní kreativita, která si klade za cíl porozumět tvůrčímu procesu myšlenek.

Zdroj: www.uspesnaprezentace.cz

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


šest + sedm =

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Copyright © ICT manažer | ISSN 1805-5486 | SEO optimalizace a přizpůsobení SEO-care.cz