Digitální podnik: Co znamená „být digitální“ v praxi?

Albert Ryba | 24.04.2014 | Analýzy, Cloud, Mobilita | Žádné komentáře

V současnosti můžeme neustále slyšet o digitálním podniku, digitálních trendech v byznysu či o digitálních procesech. Co to ale ve skutečnosti znamená? Názory se různí, proto bude na místě si tuto otázku ujasnit.

Společnost Cognizant používá pro popis digitální firmy či organizace zkratku SMAC – pod ní se skrývají následující trendy: sociální technologie, mobilita, analytické nástroje a cloud. SMAC lze chápat jako základ, na němž jsou vybudovány jednotlivé podnikové procesy a na nějž se nabalují další trendy. Mezi nimi lze za nejdůležitější považovat konzumerizaci IT a velká data (big data). Tuto šestici současných trendů je pak možné považovat za klíčové pro každou organizaci či firmu, která si chce říkat digitální. Stručně se na jednotlivé oblasti podívejme blíže:

Sociální technologie

Sociální nástroje, média a technologie jsou v současnosti extrémně důležité, o čemž svědčí i obrovské komunity, které se vytvořily okolo sociálních sítí jako Facebook či Twitter. Klíčové je zaměřit se na to, proč tyto sítě tolik přitahují svoje uživatele – jedná se o přirozenější způsob komunikace, podobný běžné diskuzi a o možnost sdílet svoje názory s ostatními. Dnešní člověk chce mít možnost být na internetu vidět a komunikovat co nejpřirozenějším způsobem a tomu se musí přizpůsobit i firmy, pokud chtějí interagovat se svými zákazníky.

Sociální strategie jsou tak důležitým prvkem v navazování a v budování vztahu se zákazníkem. Pro firmy se sociální média stávají jedním z významných kanálů pro jejich kampaně a pracovníci s hlubokým pochopením sociálního prostředí jsou pro každou organizaci velmi vítaní.

Mobilita

Podobně jako v případě sociálních technologií je mobilita určitou odpovědí na změnu životního stylu lidí. Ti již nechtějí být připoutaní k počítači, připojeni kabely, ale vyhledávají volnost a mobilní technologie se stávají přirozenou součástí jejich života. S tím souvisí i práce s mobilními přístroji – je jednodušší odeslat z nich rychlou zprávu okamžitě a ve chvíli, kdy je to potřeba, namísto odkládání tohoto úkonu na chvíli, kdy se dotyčná osoba dostane k PC.

Pro firmy spojení sociálních trendů a mobility přináší novou výzvu v tom, jak se svými zákazníky (ať již potenciálními či reálnými) pracovat a komunikovat. Je potřeba si uvědomit, že jde v drtivé většině případů o nehlasový způsob komunikace, že zákazníka firma oslovuje v konkrétní situaci a kontextu a musí dokázat interagovat s ním digitálně na takové úrovni, aby to odpovídalo uživatelské zkušenosti, jakou zákazník očekává.

Analytika a big data

Tyto dva současné trendy jsou opět úzce propojené. Analýzy velkých objemů dat (big data) mají potenciál odhalit dříve skryté vzorce a znalosti o fungování firmy, o chování zákazníků a podobně. Přinášejí hlubší vhled a porozumění a při správném vyhodnocení a úpravě procesů pak mohou pomoci firmě lépe dosáhnout jejích cílů. A nebo naopak vyhnout se tomu, co pro ni cílem není.

Problém analýz velkých objemů dat je v tom, že je k tomu nezbytný opravdu zkušený analytik, který z nich dokáže vyčíst skutečně nosné trendy a důležité věci. Tedy oddělit zrna od plev. Nelze se spoléhat jen na technologii samotnou, ta je pouze nástrojem. Klíčové je jeho správné použití, což si řada firem stále ještě neuvědomuje. Pak pro ně mohou být analýzy velkých objemů dat ale zavádějící a kontraproduktivní.

Cloud

O cloud computingu asi nemá smysl dlouze psát. Firmy jsou si ve většině případů již vědomy potenciálu, jaký cloud přináší a řada z nich již hojně využívá IT služby v cloudu. Protože tak odlehčí nejen svojí IT infrastruktuře, ale odpadnou jim i veškeré starosti s tímto provozem spojené. Navíc je tu potenciál ve škálovatelnosti podle momentálních požadavků a možnost snadného navyšování či snižování zdrojů. Cloud computing se stal již neodmyslitelným trendem současné doby a firmy jej nemohou ignorovat, pokud chtějí zůstat konkurenceschopné a efektivní.

Konzumerizace IT

O konzumerizaci se hovoří nejčastěji jako o prolínání zařízení pro pracovní a pro osobní využití, pro firmy to ovšem do značné míry také znamená nový přístup v tom, jak nyní nakupují přístroje.

Stíráním hranic mezi přístroji pro firemní a koncové uživatele dochází k tomu, že firmy již nemusí kupovat speciální a často také drahá mobilní zařízení určená čistě pro podnikové využití. Pěkným příkladem může být BlackBerry, které před několika lety zažilo vrchol svojí slávy a jeho přístroj byly v západním světě považovány za vzor pro kvalitní podniková zařízení. Nicméně doba pokročila a BlackBerry ve firmách vytlačil Apple a Android. Často buď proto, že si tyto přístroje v rámci fenoménu BYOD (bring your own device) nosili zaměstnanci sami a nebo si je v rámci CYOD (chose your own device) jednoduše vyžádali. Stejné je to i v oblasti softwaru a zaměstnanci pro pracovní účely používají aplikace či služby, které k tomu nebyly původně ani určené (např. Posílání a sdílení firemních souborů pomocí řešení, jež byla určena pro soukromé využití).

Pro firmu se otevírají dvě cesty – jedna je bojovat s těmito aktivitami zaměstnanců a je spojena s přísnými pravidly a zákazy. Druhá je pak naopak pobídkou, spojenou s inovacemi a s vnímáním zaměstnance jako partnera – aby sám ukázal jaké řešení mu vyhovuje a na organizaci je pak, aby zvážila, do jaké míry jej může pro svoje účely využít.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


pět − = tři

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Copyright © ICT manažer | ISSN 1805-5486 | SEO optimalizace a přizpůsobení SEO-care.cz