Nebojte se open source softwaru ve veřejné správě

Mario Minarovský | 30.09.2016 | Software | Žádné komentáře

Nasazení programů s otevřeným kódem stále komplikuje neznalost a strach běžných uživatelů, fámy vypouštěné výrobci proprietárního softwaru a také téměř neexistující marketing na jejich podporu. Zejména veřejný sektor mnoha zemích ale výhody open source již rozpoznal a dokázal je využít. Třeba v Malajsii využívá software s otevřeným kódem 97 % vládních agentur. A navíc nejde jen o úspory nákladů.

Jaké aplikační vybavení a infrastrukturu si vybrat v instituci veřejné správy? Open source nebo proprietární? V druhém případě je standardní postup zprovoznění systému spojen s výběrem řešení, jeho implementací či úplně novým vývojem a následně v údržbě a podpoře ze strany dodavatele. K němu pak směřují jakékoliv požadavky na případné změny a inovace. Zákazník v tomto případě platí za softwarové licence, za implementaci a běžně uzavírá i kontrakt na údržbu a podporu. Současně však zaměstnává větší či menší počet vlastních pracovníků v IT odděleních, kteří slouží minimálně jako spojka mezi uživateli a dodavatelem.

Jak se změní situace v případě volby systémů s otevřeným kódem? Pokud vynecháme možnost vývoje ve vlastní režii, která by realizovali programátoři dané organizace, je právě open source řešení pro mnoho organizací relativně schůdnou variantou. Pro řadu běžných podnikových systémů totiž existují open source varianty a řada z nich v některých oblastech aplikačního nasazení ve světě dokonce převažuje. Jako příklad může posloužit populární webový server Apache. Jeho instalaci zvládne i nepříliš fundovaný zaměstnanec IT oddělení, protože systém disponuje intuitivním rozhraním a existuje k němu obrovské množství volně dostupné dokumentace. V tomto případě platí organizace jen za čas svého personálu, případně za jeho přeškolení, což přináší řadu úspor.

Nákladově efektivní interoperabilita
Ekonomické úspory vyplývající ze zavedení systémů s otevřeným kódem jsou výrobci proprietárního softwaru často zpochybňované. Pravda je, že open source není zadarmo. Bezplatné jsou obvykle jen softwarové licence. Další služby si musí zákazníci buď dokupovat nebo zabezpečit vlastními silami. Existuje ovšem množství firem, které programy s otevřenými kódy upravují do přívětivé podoby a dodávají jim nové funkce. Následně svým zákazníkům neprodávají software, ale právě dané služby implementace a podpory. Získat je od specializovaného dodavatele je obvykle výrazně levnější než vyčlenit a vyškolit vlastního zaměstnance či skupinu odborníků.

Jak však postupovat v situaci, kdy se organizace některých svých proprietárních systémů nechtějí nebo nemohou vzdát, ale v jiných oblastech je pro ně přechod na open source výhodný?

Odpověď na tuto otázku dává termín interoperabilita. I když se dá vysvětlovat mnoha způsoby, v našem kontextu jde o funkční a komunikační sladění proprietárních řešení se systémy s otevřeným kódem. Tuto operaci, tj. vytvoření heterogenního ICT prostředí v organizaci, lze svěřit do rukou systémového integrátora. Ten připraví projekt, sestaví tým, vyvine a otestuje příslušné rozhraní a po několika měsících začne zkušební provoz. Finanční stránka tohoto postupu však s velkou pravděpodobností nenajde u mnohých správců veřejných financí velké pochopení. Zdraví rozum radí, že se není potřeba zbavovat vyhovujících proprietárních aplikací, pro které ve světě open source ani neexistují adekvátní náhrady. Na vzájemnou spolupráci programů s uzavřeným a otevřeným kódem se však specializují osvědčení dodavatelé.

Svobodný software ve veřejné správě
Analytická agentura Gartner umístila v rámci své křivky vyspělosti technologií používaných ve vládním sektoru aplikace kategorie open source mezi vysoce přínosné a přinášející úspory v nákladech. Například německá spolková pracovní agentura (Bundesagentur für Arbeit) již několik let provozuje 13 tisíc svých informačních terminálů na linuxovém operačním systému, francouzské ministerstvo školství převedlo celou svou serverovou infrastrukturu na linuxové operační systémy a podobný krok už před lety realizovala celá švýcarská vláda. Německé hlavní město Berlín provozuje zhruba 60 tisíc osobních počítačů svých úředníků na Linuxu a stejným směrem se vydala i městská samospráva v Mnichově.

Na softwarové systémy s otevřeným kódem převedla svou výpočetní infrastrukturu i švédská policie. Projekt trval bez pilotní fáze dva roky a úspory na licenčních poplatcích dosáhli 50 % předchozího stavu. Svobodný software vyvíjejí a využívají i univerzity a výzkumná pracoviště v podstatě na celém světě. Na linuxových operačních systémech fungují i nejvýkonnější výpočetní systémy světa včetně nejvýkonnějšího superpočítače dneška, japonského modelu K computer. Nejrozšířenější komerční serverové linuxové distribuce navíc splňují požadavky mezinárodní normy EAL (Evaluation Assurance Level; úroveň 4), což je podmínka jejich nasazení v kritických systémech vládních institucí.

Neodůvodněný odpor uživatelů
Open source pronikl do menších organizací a na stoly domácích uživatelů už dávno. Nepředstavujte si aplikaci s otevřeným kódem jako černou obrazovku s blikajícím kurzorem, před kterou leží vícestránkový uživatelský manuál. Právě uživatelská přívětivost se u většiny softwaru s otevřeným kódem výrazně zlepšila.

Pokud je řeč o linuxových operačních systémech, pak se pro koncové uživatele změní oproti platformě Windows snad jen vzhled pracovní plochy. K dispozici mají vše, co při své práci potřebují, možná někdy i více, než nabízí Windows. Linuxové distribuce obsahují nejen samotný operační systém, ale zcela běžně i kancelářské programy na zpracování textů, na výpočty v tabulkovém procesoru, na tvorbu prezentací nebo kreslení schémat.

Problémy nevznikají ani se vzájemnou kompatibilitou dokumentů z otevřených a proprietárních aplikací. Při instalaci nových programů pomáhají uživatelům i kvalitní průvodci. Pokud zaměstnanci protestují proti Linuxu a dožadují se svých oblíbených a osvědčených Windows, nepřesvědčujte je násilím a rozhodně si je vyslechněte. Velmi pravděpodobně oni sami používají chytré mobilní telefony s operačními systémy, které s platformou Windows nemají nic společného, a dokáží je ovládat bez nejmenších obtíží. V případě přechodu na Linux budou mít situaci ještě snadnější. Z pohledu elementárního ovládání jde o velmi podobné rozhraní.

Historicky zastánci Linuxu tvrdili, že jde o stabilní, bezpečnou a rychlou platformu. Situace na trhu operačních systémů je sice v mnoha ohledech vyrovnaná, ale pro Linux hovoří stále jedna podstatná maličkost – je v podstatě zdarma.

Placený, bezplatný a svobodný
V termínech open source, freeware, shareware a proprietární software se běžná populace ne vždy přesně orientuje. První z nich indikuje otevřenost zdrojového kódu a většinou podléhá licencím, tj. právům, které vylučují jeho další prodej. Někdy se pro open source používá i označení svobodný software, tedy free software.

Naopak freeware je druh programů s uzavřeným zdrojovým kódem, které jsou sice bezplatné, ale většinou nejsou určené pro komerční využití. Rozdíl mezi otevřeností a uzavřeností kódu spočívá v možnostech volného přístupu k němu a v realizování nezávislých úprav či dalšího vývoje.

Shareware představuje jakýsi mezistupeň mezi freeware a proprietárním softwarem. Bývá funkčně nebo časově omezený (zkušební trial verze) a na jeho úplné zprovoznění chybí pouze příslušná platba výrobci.

Proprietární software má následující charakteristiky: má uzavřený zdrojový kód, třeba za něj obvykle platit a mohou se ho týkat omezující licence, většinou časové nebo v podobě přidělení na uživatele zda určité zařízení.

Autor pracuje jako Executive Director ve společnosti Novell Slovensko.

Zdroj: Infoware.sk

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


sedm + devět =

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Copyright © ICT manažer | ISSN 1805-5486 | SEO optimalizace a přizpůsobení SEO-care.cz